|
|
Vliv závažnosti pozdních následků léčby na subjektivní kvalitu života dětských onkologických pacientů
Blatný, Marek ; Kepák, T. ; Sobotková, Veronika ; Jelínek, Martin ; Slezáčková, Alena ; Bartošová, Kateřina ; Tóthová, K.
Psychosociální problémy po prodělané léčbě dětské malignity jsou vedle zdravotních problémů nejzávažnějšími následky protinádorové terapie. V předkládané studii se zabýváme vlivem závažnosti pozdních následků léčby na subjektivní kvalitu života dětských onkologických pacientů. Soubor tvořilo 95 bývalých onkologických pacientů (47 chlapců a 48 dívek) ve věku 13 – 19 let, kteří byli 2 – 5 let v remisi. Pro zjišťování kvality života jsme použili dotazník MMQL (Minnesota-Minneapolis Quality of Life Instrument), závažnost následků léčby byla hodnocena na čtyřbodové škále dle CTCAE (Common Terminology Criteria for Adverse Events v3.0). Závažnost pozdních následků léčby ovlivňuje negativně u dospívajících fyzický výkon, kognitivní fungování, spokojenost s vlastním tělem a zapojení do sociálních vztahů. Psychologické (emoční) fungování a životní spokojenost nejsou pozdními následky léčby výrazněji zasaženy.
|
|
|
Subjektivní percepce meziskupinového kontaktu s příslušníky čtyř národů sousedících s Českou republikou
Kouřilová, Sylvie
Příspěvek se zaměřuje na subjektivní percepci meziskupinového kontaktu s lidmi ze zemí sousedících s Českou republikou. Studie je součástí projektu „Meziskupinový kontakt a postoje v pěti středoevropských zemích“, jehož cílem je kromě dalšího identifikovat, jak kontakt s lidmi jiných národností souvisí s postoji k těmto národům. Čeští vysokoškoláci popisovali svoji zkušenost s Němci (N = 176), Rakušany (N = 165), Poláky (N = 174) a Slováky (N = 176). Pomocí obsahové analýzy volných výpovědí bylo stanoveno šest oblastí tematicky postihujících meziskupinový kontakt Čechů s jejich sousedy. Charakterizace identifikovaných kategorií, jejich ilustrace příklady z dat a frekvence jejich výskytu přibližuje průběh meziskupinového kontaktu se čtyřmi sousedními národnostmi.
|
|
|
Antisociální chování adolescentů a jeho vztah k dimenzím pětifaktorového modelu osobnosti
Sobotková, Veronika ; Blatný, Marek ; Jelínek, Martin
Antisociální chování patří k základnám typům rizikového chování v adolescenci. Výskyt, závažnost a typické projevy jsou řešeny zejména ve vztahu k demografickým proměnným – věku, pohlaví, velikosti místa bydliště. Poměrně málo studií je věnováno vztahu mezi antisociálním chováním a osobnostními rysy. V předkládané studii jsme se proto zaměřili na vztah mezi dimenzemi pětifaktorového modelu osobnosti a antisociálním chováním. Výzkum jsme provedli se souborem středoškolských studentů (N = 108, 51% dívek). Pro zjištění míry a projevů antisociálního chování jsme použili Škálu antisociálního chování z dotazníku SAHA (Social And Health Assessment), rysy osobnosti jsme zjišťovali dotazníkem NEO-FFI. Analýzy jsme provedli zvlášť pro dívky a chlapce. U dívek i chlapců je antisociální chování shodně spojeno s rysem svědomitosti. Další rysy mají u chlapců a dívek odlišné souvislosti s antisociálním chováním. Výsledky podporují hypotézu o odlišné etiologii antisociálního chování u chlapců a dívek.
|
|
|
Psychologické prediktory a koreláty subjektivně vnímaných zdravotních obtíží: longitudinální perspektiva
Slezáčková, Alena ; Millová, Katarína ; Blatný, Marek ; Jelínek, Martin
Dílčí studie vycházející z Brněnského longitudiálního výzkumu optimálního celoživotního vývoje se zabývá zkoumáním psychologických korelátů zdravotních problémů u osob středního věku a jejich prediktorů v adolescenci. Výzkumný soubor byl tvořen 74 jedinci ve středním věku (32 mužů a 42 žen ve věku od 41 do 44 let), kteří v longitudinální studii participují již od roku 1961. Z analýzy dat získaných pomocí metod EPI, SOC, NEO, TCI, Logo-test a Dotazník zdravotního stavu vyplývá, že nejvýraznějším prediktorem zdravotních potíží v dospělosti je míra extraverze ve věku 16 let. Ve středním věku byly nalezeny souvislosti psychosomatických potíží a míry extraverze, neuroticismu, sense of coherence a sebedirektivity. Konkrétní zdravotní problémy (bolest, dechové obtíže) ve středním věku souvisejí také s mírou existenciální frustrace a sebedirektivitou. Výsledky této studie upozorňují na význam zkoumání psychologických prediktorů a korelátů zdravotního stavu osob v dospělém věku.
|
|
|
Charakteristiky kariérní orientace z hlediska 50letého longitudinálního výzkumu
Millová, Katarína ; Blatný, Marek ; Jelínek, Martin ; Šolcová, Iva
Studie se zabývá psychologickými a environmentálními prediktory a koreláty kariérní orientace ve střední dospělosti. Zkoumaný soubor byl tvořen 74 jedinci (32 mužů, 42 žen; věk 41-44 let), kteří se účastní longitudinální studie probíhající od roku 1961. Atmosféra v rodině původu, inteligence a školní prospěch ve 12 letech predikují pouze úroveň vzdělání v dospělosti, ale nikoli orientaci pracovní kariéry (která je tvořená stabilitou kariérní linie a dlouhodobou nezaměstnaností). Úroveň vzdělání v dospělosti zároveň mírně souvisí s orientací pracovní kariéry. Stabilita kariéry je ovlivněna i osobnostními charakteristikami měřenými ve střední adolescenci, zejména extraverze. Jedinci s vysokou extraverzí v adolescenci měli proměnlivou (ale nikoli nestabilní) kariérní linii ve střední dospělosti. V dospělosti kariérní orientace souvisela i s rizikovým chováním a s pocitem koherence: rizikové chování bylo spojeno s dlouhodobou nezaměstnaností a pocit koherence se stabilitou kariérní linie.
|
|
|
Vztah Poláků k Čechům – vývoj a souvislosti
Leix, Alicja
Češi jsou pro Poláky momentálně nejoblíbenějším národem. Nebylo tomu tak ale vždy. Článek uvádí základní historická fakta, která ovlivnila polsko-české vztahy na pozadí vztahů s jinými národy – především Slovenskem, Německem, Ruskem a Maďarskem. Nejvíce pozornosti však věnuje analýze dnešní situace. Prezentuje některé polské reálie, svědčící o mimořádné popularitě české kultury. Tlumočí, kdo je „Čechofil“, pozastavuje se u literatury – hlavně u děl polských autorů píšících o Česku a Češích. Uvádí a rozebírá některé výsledky mezinárodního výzkumného projektu AV ČR Meziskupinové postoje a meziskupinový kontakt v pěti středoevropských zemích. Komentuje relevantní údaje poskytnuté statistickými úřady a také několik dalších českých i polských studií, věnovaných různým souvislostem polsko-českých vztahů.
|
|
|
Regionální stereotypy: posuzování osobnostních charakteristik typického Čecha, Moravana a Slezana
Hřebíčková, Martina ; Cholastová, E.
Cílem výzkumu bylo porovnat profily osobnostních vlastností odvozených z posouzení typických představitelů tří historických součástí českých zemí. Celkem 944 vysokoškolských studentů z různých částí ČR posuzovalo typického Čecha (obyvatele Čech), Moravana a Slezana. Respondenti prováděli posouzení na škálách National Character Survey (NCS) obsahujících 30 vlastností obsažených v pětifaktorovém modelu osobnosti. Profily vlastností odvozené z posouzení stereotypů byly porovnány za použití vnitrotřídní korelace (ICC). Respondenti z různých částí republiky se v percepci osobnostních vlastností typického Čecha, Moravana a Slezana neliší. Nezaznamenaly jsme shodu mezi profily tří regionálních stereotypů. Typický obyvatel Čech je v porovnání s typickým Moravanem a Slezanem vnímán jako otevřenější vůči zkušenostem a svědomitější. Moravané jsou pokládáni za extravertované a přívětivé.
|
host ::
RSS.